Klinická logopedie - děti

Klinická logopedie se věnuje diagnostice, terapii a prevenci poruch komunikačních schopností. Klinický logoped je významnou součástí multidisciplinárního týmu snažící se o maximální rozvoj dovedností dítěte. Mimo nácviku komunikace se angažuje také v oblasti poruch příjmu potravy, podílí se na ortodontické léčbě a nácviku sociálních dovedností-to vše s cílem maximálního rozvoje osobnosti dítěte.

Nejčastěji se na klinickou logopedii obracejí rodiče s dětmi s potížemi v následujících oblastech:

Opožděný vývoj řeči (OVŘ)

Vývoj řeči nenastupuje včas, řeč je atypická nebo dítě nemluví vůbec.

Vývojová dysfázie (vývojová porucha jazyka)

Nerovnoměrný vývoj řeči, potíže s osvojováním a používáním jazyka kvůli problémům s porozuměním i produkcí. Často se objevují i další potíže (pozornost, dyspraxie, učení).

Dyslalie (vývojová porucha artikulace)

Patlavost – nesprávná výslovnost jedné nebo více hlásek (artikulace, fonologie).

Poruchy plynulosti řeči (koktavost, brebtavost)

Řeč je neplynulá – zpomalená s napětím (koktavost) nebo zrychlená a nesrozumitelná (brebtavost).

Poruchy komunikace při PAS

Dítě nemá zájem o komunikaci, obtížně navazuje sociální kontakt, projevuje se stereotypním chováním.

Poruchy řeči při poruše sluchu

Řeč se opožďuje nebo se vyvíjí nesprávně kvůli nedostatečnému sluchovému vnímání.

Huhňavost (rhinolálie)

Narušení zvuku řeči při nedostatečné funkci patrohltanového uzávěru, např. u dětí s rozštěpem.

Poruchy polykání (dysfagie)

Obtíže při sání, žvýkání, zpracování sousta a polykání. Někdy také extrémní vybíravost v jídle.

Orofaciální zeslabení

Svalová slabost v oblasti úst a obličeje, často vlivem ústního dýchání. Častá spolupráce s ortodontistou.

Vývojová dysartrie

Porucha motorické realizace řeči – dýchání, fonace, artikulace, rezonance, prozódie. Typická pro DMO či Downův syndrom.

Selektivní mutismus (oněmění)

Dítě nemluví v některých situacích, i když doma mluví. Nejde o negativismus – dítě chce mluvit, ale nemůže.